10. den
10. DEN, 9.6.2019
Ráno jsme se probudili do relativního tepla (na noc jsme stáhli topení), ale bylo to příjemnější než v předchozím kempu, kdy se chatka nedala moc vytopit, a ihned jsme teplotu zase zvýšili.
Dnes máme v plánu objet několik lokalit. Venku je krásných 5 stupňů, olověně šedá obloha a vlhko. Ideální počasí na celodenní pobyt v přírodě a proto se nedočkavě hrneme ven.
V Tana Bru jsme chtěli na Shellce vzít benzín za hotové (byl to nejlevnější benzín na Varangeru, co jsme potkali, i tak ale stál 17,22 NOK), ale měli ještě zavřeno. Šlo platit pouze kartou přímo u stojanu, což nám nevyhovovalo. Měli jsme hotovost, a abychom to nemuseli doma měnit zpátky na české koruny, rozhodli jsme se nyní co nejvíce platit hotově.
Jeli jsme proto na jinou benzinku, která byla poblíž, ale tam měli také zavřeno. Zastavili jsme tedy kousek od ní a na mobilu prohledávali mapu, kam ještě zajet, když v tom se před nás čelně postavilo auto a vypadalo to, že pán také něco hledá v mobilu. Pak přejel vedle nás a přes okýnko u řidiče si nás fotil. Bylo to velmi nepříjemné a nevěděli jsme, co si o tom myslet ani jak zareagovat.
Odjeli jsme zpět na Shellku, kde již bylo možné platit hotově a týpek tam přijel a zaparkoval kousek od nás v jiném autě a sledoval nás. Když jsme odjeli, jel kousek za námi, z města jsme už ale vyjížděli sami.
To byl první nepříjemný zážitek toho dne. Na rozcestí silnic 890 a 891 jsme si udělali asi dvouhodinovou procházku v mrazivém větru a Jiří nafotil nějaké druhy vodního ptactva na jezírkách, kterých zde bylo opravdu hodně. Na některých byl ještě sníh a vypadaly kouzelně. Když ležel u jednoho u silnice, zastavilo auto a z okýnka na něj něco nepříjemným tónem řval chlap. Jiří mu z dálky ukázal fotoaparát, tak zase jel.
Cesta do Berlevågu byla překrásná, zvláště když jsme projížděli skalnatým pobřežím fjordu. Byly zde také krásné pláže a tyrkysově zbarvené moře s velkými napěněnými vlnami. Nevím proč, ale čekala jsem tmavou vodu. Všude na Varangeru však byla voda azurová, tyrkysová nebo hluboce modrá - skoro jako na obrázcích z Karibiku. Ovšem úplně ledová.
Jiří vyfotil orly, dokonce i v letu, z čehož jsem byla nadšená.
V Berlevågu nebylo nic až tak moc k vidění, ale když jsme zastavili poblíž jednoho domu se dvěma norskými vlajkami, které si chtěl Jiří vyfotit, okamžitě u nás zastavilo větší auto, řidič stáhl okýnko a dost nasupeně dal najevo, že se mu to focení nelíbí. Ptala jsem se, jestli je to problém a on řekl, že ano a něco o facebooku. Řekla jsem mu, že fotky jsou pro nás, ale že se omlouváme. Kývnul trochu usmířeněji, zatáhl okýnko a odjel.
Cestou zpět pobřežím fjordu jsme se hodně zastavovali a fotili skály, vodopád a moře. Jednou jsme zastavili na silnici, nebylo kam uhnout a pro jistotu jsme zapnuli výstražné blinkry. První auto, co kolem nás jelo, zastavilo, řidič stáhl okýnko a než jsem třesoucím se prstem stihla stáhnout svoje (řídila jsem), položil Jiří na palubní desku jeden fotoaparát. Řidič to uviděl, pohodil hlavou ve smyslu "to snad není možné, oni tu jen fotí!" a jel pryč. Asi zastavil jen proto, aby se zeptal, jestli nechceme pomoct, ale to pohození hlavy moc příjemné nebylo, zvláště po těch předchozích zážitcích.
Je možné, že výstražné blinkry tu znamenají opravdu jen to, že se něco stalo (a Norové mají nejspíš tendenci automaticky zastavit a nabídnout pomoc - stejně jako první den v Norsku při focení losa), ne jako u nás pouze lepší viditelnost stojícího auta. No, ale příjemně nám z toho všeho moc nebylo. Trochu nám to zkazilo nádherný dojem z fjordu.
Vrátili jsme se zpátky na rozcestí silnic 890 a 891 a dali se po té druhé, směr Bådsfjord. Zde tedy ještě vládla zima (alespoň u nás tak vypadá). Na této náhorní mrazivé zvlněné plošině se proháněl ledový vichr, bylo tu více sněhových ploch než těch bez sněhu a bylo to zde úplně neobydlené. Zhruba v půli vzdálenosti od Bådsfjordu jsme se otočili a Jiří vyfotil bělokura rousného. Viděli a slyšeli jsme ho i tokat, kousek dál byli další čtyři samečci. Bylo to úžasné.
Jiří za ním sice musel běžet přes sníh a snést ten severák, ale stálo to za to. Radost z tohoto úlovku nám celkově vylepšila dojem z tohoto dne a tak jsme usínali spokojení.
Fotoúlovky:
skřivan ouškatý
strnad severní
hoholka lední
lyskonoh úzkozobý
orel mořský
bělokur rousný
jespák bojovný
chaluha malá
racek tříprstý
labuť zpěvná
