Ochrana chřástala polního v ČR

"Chřástal polní (Crex crex) patří v celé Evropě k silně ubývajícím druhům. Je ohrožován zejména vyžínáním lučních porostů. Vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století využívá tráva spíše pro výrobu siláže než sena, louky se kosí již v červnu, kdy chřástalové hnízdí...
... Při kosení jsou často zničena také hnízda chřástalů s vejci. Nejlepším řešením je posunout dobu senoseče na červenec či počátek srpna, kdy už mají chřástalové vyvedená mláďata a nejsou tolik ohrožení. Prospěšné je i využívání alternativních technik, zejména ručního kosení."
(Citace: Wikipedie)

Ochranu chřástala polního v praxi mají na starosti zejména správy chráněných krajinných oblastí, popřípadě krajské úřady. V podstatě opatření, která nařizují v lokalitách, kde se podle nich vyskytuje chřástal, jsou v souladu s citací z Wikipedie:

Doba seče je posunuta na období po 15.8. a je zde v mnoha případech úplně zakázána pastva, nebo povolena až po 15.9.

Ovšem je tu několik zádrhelů:

1) lokality se mnohdy vymezují od stolu, aniž by se vědělo, kde chřástal skutečně je nebo není

2) lokality se nevymezují v souladu s hospodařením těch, kteří se z 95% podílejí na údržbě naší krajiny - se zemědělci - a bez kterých by jakákoliv ochrana chřástala, modráska nebo orchidejí ztrácela na účinnosti

3) když už se někde chřástal skutečně objeví, začnou se zde měnit podmínky péče o danou lokalitu v domnění, že stávající podmínky mu nevyhovují, aniž by se přemýšlelo nad tím, proč sem, do těchto "nevyhovujících" podmínek, ten chřástal vlastně přišel

4) chřástalí lokality jsou občas vymezovány v blízkosti obydlí, což má za následek dva poměrně velké problémy pro hospodařícího zemědělce - stížnosti občanů nebo udávání

Podrobněji k výše uvedeným bodům:

1) Vymezení chřástalích lokalit se v mnoha případech (ne-li ve většině) děje od "zeleného stolu". Bez ohledu, kde chřástal je nebo není, jsou vymezovány tzv. managementy omezující a určující zemědělcům jakým způsobem mají na daném pozemku hospodařit.

Každých pět let se managementy obnovují a mění tzv. pětileté závazky. S tím může nastat i změna lokalit vymezených pro chřástala. Poslední změna byla v roce 2015 a probíhala následujícím způsobem:

Na konci roku 2014 byl pracovníkům CHKO povolen přístup na webové stránky, které jsou využívány k zemědělským účelům a kde jsou všechny informace o zemědělském podnikání, povinnostech, závazcích a zákazech pro každého zemědělce. Tyto stránky se jmenují LPIS (čti elpis). Managementy každého pozemku jsou uloženy v tzv. vrstvách.

Pracovníci správy jedné nejmenované CHKO měli cca 14 dní na to, aby ke každému pozemku (tzv. dílu půdního bloku), kterých bylo cca 12 000, přiřadili příslušný management, který bude uplatňován dalších 5 let.

Přes to, že žádali ministerstvo zemědělství, aby jim zpřístupnilo vrstvy z minulého pětiletého závazku, aby nové vrstvy vytvořili ve stejném režimu, ministerstvo tuto žádost zamítlo. Pracovníci tedy vymezovali vrstvy paušálně, od stolu. I vrstvu chřástala.

Otázkou je, jak moc se trefili do lokalit, kde skutečně je. Z toho mi vyplývá, že další pětileté přísné lpění na dodržování všech zásad pro ochranu chřástala a ukládání sankcí za jejich nedodržení pozbývá faktický smysl.

2) Často se vymezí chřástalí lokalita na nejúrodnějším nebo největším pozemku (16ha, 40ha), odkud hospodář čerpá krmení pro svá zvířata na celou zimu. Proč to vadí? Protože ze sklizně po 15.8. žádné krmení (kvalitní seno nebo senáž) neudělají. Jen "seno akorát tak na stlaní" (cituji tu slušnou verzi). Navíc zde většinou nesmí ani pást. Mají tedy málo krmení pro zvířata, ale nemohou ani snížit stavy, protože nesmí ze zákona jít pod určitý počet zvířat na hektar.

3) Mnoho hospodářů při své práci na polnostech chřástaly vidí a slyší. Vědí, kde jsou a velmi často jsou úplně někde jinde, než je "evidují" ochranáři. Jsou také časté případy, že chřástal někde dlouhou nebyl a pak se na určité lokalitě objevil.

A zde nastává největší legrace. Představte si pozemek, na kterém někdo hospodaří 20 let. 20 let pořád stejně, každý rok se stejným režimem. A najednou po 20 letech hospodaření zde zahnízdí chřástal a začne zde spokojeně žít, rozmnožovat se a po několik let zde v klidu vegetuje. Jakmile to zjistí ochranáři, co udělají? Přiběhnou sem (pokud to zjistí) a začnou nařizovat a zakazovat, úplně změní režim hospodaření, protože je tu chřástal a tak, jak to se doposud dělalo, mu v žádném případě nevyhovuje.

Proč se tam tedy nastěhoval? Protože se mu tam nelíbí?

Nebylo by lepší se spíše zamyslet nad tím, že chřástal tam přišel a zůstává naopak právě proto, že mu to tam vyhovuje tak, jak to je? S trochou pokory by bylo lepší spíše udělat dohodu s hospodářem na té bázi, že ho podpoří v tom, aby tento zavedený režim neměnil, kdyby náhodou někdy chtěl.

4) Chřástalí lokalita v blízkosti zástavby může být poměrně nepříjemná, jak pro obyvatele, tak pro hospodařícího zemědělce. Chřástalí samečci v toku vydávají dost hlasité zvuky a to i večer a lidé se cítí být rušeni. Stěžují si samozřejmě u zemědělce. Další nepříjemnost je posunutá seč až po 15.8. Lidé mají pocit, že se hospodář nestará o své pozemky, že škaredá tráva jim zapleveluje zahrádky a trávníky a buď si neustále stěžují danému zemědělci, nebo přímo na něj píší udání. A při tom zemědělec nejspíš tuto chřástalí lokalitu vůbec nechce.

Ale aby bylo učiněno spravedlnosti zadost:

Omezení danými managementy musejí plnit jen ti hospodáři, kteří pobírají dotace v pětiletém závazku - AEKO, tzv. agro-envi. Pokud se rozhodnou do tohoto závazku nevstoupit a tyto dotace nepobírat, nemusejí plnit tato omezení. Jenomže pak mají o třetinu nižší příjmy. A kdo z nás by se v práci jen tak vzdal třetiny své mzdy?