Nashledanou

(Od dopisovatele)

Ve slovu nashledanou se zrcadlí záměr s_hledání se s někým nebo něčím, což nese zpravidla jasnou představu a kořen původu, záměru i prožívání lidského života, jehož nástrojem je i lidská řeč. Budující nebo bořící. Harmonie řeči pak spoluvytváří pochopení a ráj. Zneužívání řeči je ale jako pytel blech, který produkuje "blechy" a který se protrhl a "zablešil" svět.

Slovo vede a provází nebo, jako dnes, zejména mate a odvádí životní sílu, vitalitu. To nebezpečí je o to větší jsou-li interpretovány dějepisné záznamy soudobými odborníky a lidmi, kteří za tím vidí způsob jak silou nebo v "dobrém úmyslu" interpretovat jiným vlastní či převzaté pojetí světa. A jak bylo již v úvodním pojednání o rodné řeči sděleno, často je nezodpovědně obcházena pravděpodobnost změn původní informace či události, ať už slovním či písemným přenášením. Psychologické studie uvádějí, že celkový přenos sdělovaného prožití je v rámci celkového vjemu zastoupen 7% slovně, 38 % spočívá v barvě o tónu hlasu, 55% v "řeči těla".

Pro názornost budiž uvedena posloupnost proměn sdíleného prožití formou předávaných zkušeností ústní formou. Příkladně, v nějakém kultivovaném kmenu a rodnou řečí, živě přizpůsobenou schopnosti vnímání posluchačů. Přičemž řetězec sdělení v čase odchylme od původního živého vjemu o 5%.

100   95   90   86   81   77    74   70   66    63   60

Uvedených deset proměn snižuje věrohodnost původní informace na 60 %. Tedy hlediskem zákonů pravděpodobnosti (čili podobno pravdivé skutečnosti) je informace pravděpodobná. Jinak, mohu se jí ještě vážně zabývat.

Porovnáním s dějepisným přenosem informace, jež bývá neosobní (chybí barva hlasu a řeč těla) a prochází více jazykově znakovými transformacemi (příklad v příloze), stavem společnosti .... Přičemž řetězec sdělení v čase optimisticky odchylme od původního vjemu jen o 20%.

100    80   64   51   41   33    26   21   17    13   11

Deset proměn snižuje věrohodnost původní informace na 11 %. Tedy hlediskem zákonů pravděpodobnosti je již informace nepravděpodobná. Jinak, nemohu se jí vážně zabývat. Musím hledat věrohodnější zdroj.

Z uvedeného modelu je patrné, že lidským sdílením není možné, aby se původní událost či děj shledaly se s jejich časnou věrnou "kopií". Jednoduše - původní událost trpí, díky lidem, určitou nebo značnou proměnou. Není to prostě totéž, chybí tomu síla a forma původního života.

Na rozdíl od "knihy života", skutečné to historie, kdy niterné shledání se se "záznamem" oné události je vysoce identické a je tak kamínkem do mozaiky prožívání. I následného osobního přesvědčení se a sebedůvěry ve vědění o věci.

Slova nashledanou se vyslovují při rozloučení, kdy základem onoho budoucího shledání je opětné rozpoznání. Světlem poznání, silou niterného světla, jež je symbolizováno loučí. A hořící zářivá louč je také svítivá živost věcí, tvorů, živost nitra, které je vždy základem živého shledání. Neboť úsilí o hledání pravd je jako lučba alchymistů, jež z darů země úsilím vypreparovává to cenné, příkladně zářící zlato či světlo poznání.

Tedy:   Nashledanou!

(Lubomír Drgáč)

Příloha:

Pro doplnění lze připojit dějepisně zpracovanou tabulku tisíciletého vývoje jistých písemných záznamů (zdroj internet).


ooOOOoo