Bříza

Je asi málo krásnějších věcí než po dlouhé době zimě objevit první zelené březové lístky. Tato jasně zelená barva je barvou srdce a symbolizuje jaro a symbolizuje jaro více než kterýkoliv jiný strom.

Břízy jsou stromy severu a už od pravěku tam byly uctívány. Snášejí lépe než jiné stromy mráz a dlouho byly vůbec jedinými stromy například na Islandu a v Grónsku. V zemích, kde zima trvá tak dlouho a je tak tmavá, je radost ze začátku jara o to větší. A jaro je spojeno s břízami.

"Velká matka", bohyně našich předků, byla uctívána v podobě břízy. Ve všech kulturách se jarní probuzení přírody uctívalo. Spojení nebe se zemí napodobovaly na polích královské, kněžské a milenecké páry, aby probudily v zemi plodivou sílu. Z těchto divokých obřadů se později vyvinuly "čarodějnické slavnosti" - odtud i Valpuržina noc, naše pálení čarodějnic v noci na prvního máje. Přetrval také zvyk zdobit v tento den vchod do domu mladými břízkami.

V březové kůře je mnoho vzduchových bublin a nepropouští vodu. Proto potahovali severoameričtí Indiáni březovou kůrou svá kánoe a Laponci z ní zhotovují dokonce pláštěnky a kamaše. V Norsku pokrývají domy šindeli z březového dřeva. Březová kůra obsahuje také mnoho cukru, oleje a vitamínu C, takže v časech nouze se řada lidí zachránila jejím žvýkáním. Březové dřevo hoří i mokré díky vysokému obsahu snadno hořlavého dehtu. Z březového dřeva se zejména v biedermeieru zhotovoval nábytek, dále pak alpské rohy, nádoby a kuchyňské nářadí.

Pro Kelty byla bříza stromem světla, a proto jí zasvětili 24. červen. Lidé narození ve znamení břízy se prý těší dobrému zdraví a vyznačují se skromností. Neznají ctižádost ani ješitnost. A všechnu lásku a porozumění, kterou jim okolí věnovalo, trojnásobně oplácejí.


LÉČIVÉ ÚČINKY

Používané části:
listy - doba sběru červen až září
pupeny - doba sběru březen až květen

Účinné látky:
saponinové glykosidy, silice, xylitol (cukr)

V Číně je bříza známá jako léčivka už po staletí. Listy a pupeny tu sloužily k léčbě vodnatelnosti a revmatických nemocí. Působí močopudně a protizánětlivě. K povzbuzení látkové výměny může sloužit čaj, který posiluje a čistí krev. Dvě lžičky březových listů se zalijí šálkem vařící vody.

U Keltů byla březová voda nápojem krásy. Bičování kůže košťátky z čerstvých březových větviček, které je dodnes zvykem v severských saunách, má možná něco společného se zvykem dělat z březových větví žíly, se kterými výrostci chodili po vesnici a na potkání každého přetáhli. Kdo byl tímto způsobem "ošetřen", byl v následujícím roce chráněn před nemocemi.

Hildegard von Bingen nazývá břízu "štěstí" a používá ji na kožní choroby a vředy. Březové listí však lze užívat i jako chutnou přísadu do salátu. Traduje se, že břízy chrání před čarodějnicemi a démony. Jejich vlídné vyzařování je přímo hmatatelné. Přináší světlo a radost duši.


(Text převzat z knihy Léčivá síla stromů od Gisely Preuschoffové, nakladatelství Ivo Železný)