Wolfgang Amadeus Mozart I

Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart

Dne 27. ledna roku 1756 se v Salzburgu narodil chlapeček, jemuž bylo od začátku jeho života říkáváno Wolfík.

Dětství prožíval v láskyplném prostředí svého domova v Obilné ulici v Salzburku. Ve starostlivé péči matky, pod přísným a laskavým vedením otcovým, vedle milované a milující starší sestry Anny Marie, přezdívané Nannerl (Nanynka).

Oba sourozenci byli již od útlého dětství vedeni k hudbě. Jejich otec Leopold, sám velmi nadaný hudebník a dvorní kapelník rozpoznal velmi brzy veliké nadání i lásku k hudbě u obou svých dětí. Nanynka, o čtyři a půl roku starší než Wolfgang, věčně upoutávala jeho pozornost při své hře na klavír. Snad i díky ní se Wolfgang začal učit hrát na klavír ve velmi útlém věku a brzy svou sestru daleko předstihl.

Wolfgang byl křehké, jemné a ke všem možným nemocem náchylné dítě. Často těžce stonal a jeho zdraví nebylo o moc lepší i v dospělém věku. Několikrát vypadalo, že svou nemoc nepřežije, ale snad i osud chtěl, aby z tohoto slaboučkého chlapce jednou vyrostl jeden z největších géniů vážné hudby.

Leopold Mozart brzy rozpoznal, že talent jeho dětí, zvláště pak Wolfganga, je něčím mnohem více než jen běžným nadáním podpořeným pílí a vytrvalým cvičením. Na úkor svého platu se vzdal některých svých žáků v bohatých rodinách, aby měl více času věnovat se svému synu. Nechtěl cokoliv zanedbat v jeho hudební výchově, nechtěl nevyužít a nerozvíjet vzácný dar věnovaný jeho synovi - a v něm i jemu samotnému.

Jeho přátelé z hudebních kruhů, kde se pohyboval nejčastěji, přicházeli často na návštěvu k Mozartovým, kde se věnovali zejména hudbě. Wolfgang vždy rád poslouchal jejich umění a byl rád v milé přítomnosti přátel svých rodičů. Když trochu povyrostl, hrával s nimi.

Od jisté chvíle se Leopold Mozart začal zabývat odvážnou myšlenkou, kterou v něm ještě podpořili jeho přátelé. Totiž podniknout se svými dětmi hudební cestu do Mnichova, a tím dát ve známost mimořádný talent Nanynky a Wolfganga. Mělo to v budoucnu přinést své ovoce - jak tedy Leopold doufal.

Wofgang Amadeus Mozart
Wofgang Amadeus Mozart

Začaly tedy velké přípravy. Děti poctivě cvičily mnoho hodin denně. Leopold byl přísný, důsledný, ale moudrý a laskavý učitel. Děti nijak trpěly pod jeho vedením, naopak. Hrály rády, bavilo je to a rozvíjely stále více kladný vztah k hudbě a umění.

Otec musel dávat veliký pozor zejména na Wolfgangovo zdraví. Chlapec dával do hraní vše - celou svou bytost a energii, což při jeho chatrném zdraví a malé dávce životní síly mohlo vést až k tragickým následkům. Všechny nemoci - a bylo jich mnoho, hlavně těch horečnatých - však vždy překonal. Ovšem i ty jej vysilovaly. Cvičení a příprava na dalekou cestu tedy měly svůj přísný řád.

Asi za půl roku od rozhodnutí podniknout snad trochu i troufalou cestu, se děti se svým otcem vydaly do Mnichova, ke dvoru kurfiřta Maxmiliána III Josefa. Kurfiřt byl obklopen bohatstvím a přepychem, hostíval mnoho šlechticů a pořádal pro ně po večerech různá představení a podívané. Pro potěšení, pobavení či rozptýlení. Na jednom takovém představení měly tedy účinkovat děti Mozartovy.

Po hře Nanynky, která hrála první se v sále zvedla vlna nadšení. Po Wolfgangově vystoupení panovalo dlouhé hrobové ticho. Šlechticové a šlechtičny byli ohromeni. Pak začal potlesk tak bouřlivý, jak asi ani Leopold neočekával. Dámy přikládaly k očím své kapesníčky, aby osušily slzy dojetí, pánové neustále bouřlivě tleskali a hlasitě dávali najevo svůj údiv a nadšení.

Cesta do Mnichova byla tedy nad očekávání úspěšná. Doma je již očekávala Anna Marie Mozartová - maminka - a někteří přátelé. Večer se všichni sešli a naši cestovatelé museli vyprávět každý detail, každé prožití, všechno co viděli a slyšeli. Ale hlavně o úspěchu "zázračných dětí".

Tento úspěch dodal Leopoldovi odvahu k další cestě, odvážnější, náročnější a troufalejší, než byla první. K cestě do hlavního města rakouské monarchie, do hlavního města hudebního světa - do Vídně. Tentokrát však pojedou i s maminkou...

--- Pokračování příště ---