Odborníci, laici a šarlatáni

(Od dopisovatele)

Nyní budiž rozehráno prvé dějství spojení slova, tedy výrazu, se spolu zachvíváním s živým dějem. Kdy budou rozmlouvat slova sama, nikoli jejich časný výklad. Nejde o to, jak člověk slovo pojímá, ale jaký pojem, dění, přímo slovo vyjadřuje, vyzařuje a čím se plní. Stačí jen "náhodně" vnímat, aniž by byl člověk odborník či laik.


Výraz expert (česky specialista nebo odborník) označuje osobu, která má velké znalosti v nějakém konkrétním
oboru. Vedle teoretických znalostí má expert i praktické zkušenosti a průběžně se v oboru dále vzdělává. Jeho okolí oceňuje jeho znalosti a zkušenosti v oboru.

Laik (z řeckého laos - lid) je obecně osoba ve vztahu k určitému tématu nezasvěcená, v něm odborně nevzdělaná (např. v medicínské problematice je laik člověk bez lékařského či zdravotnického vzdělání, jak v akademickém či vědeckém oboru).

                                                                                                               (zdroj wikipedie)

Zjednodušeně, odborník je znalý a ceněn v nějakém oboru, laik coby člověk běžný, je nezasvěcen a nevzdělán. Laikem je míněno i břídilství. Ale i odborníci jsou jen lidé a jsou-li dnes tisíce oborů, tak všichni lidé, jako celek, jsou v drtivé většině oborů laici. Žel laici, zvaní odborníci, určují jiným laikům, co je a není správné, nezřídka s jistou nadřazeností i mocí světskou. Říká se tomu také parlamentní demokracie a její zákony.

Odborník je ale jen člověk, jehož jednostranné zaměření je vymezeno oborem. Toto slovo je spojeno s obrazem polnosti v krajině vymezené ornou rýhou - ob_orem. Čili něčím, co užívání pozemku vymezuje a omezuje. Na rozdíl od toho mnohý laik, neomezený člověk, poutník životem, může putovat, kam chce. Poutník má možnost náhodného výběru. Ne tak odborník, ten už je vymezen svým oborem, způsobem činnosti v něm a ... oceněním.

Byl zmíněn obor lékařství s odborníky, lékaři. Ovšem kdo nemá v tomto oboru patřičné ocenění (zpravidla licenci či diplom za znalosti) a přesto dovede pomoci od neduhů, je nazýván šarlatánem, dryáčníkem a jeho léčiva zpravidla dryáky. Z vyjádření presidenta lékařské komory či presidenta naší země (2017) je zřetelné, že dovednosti mnoha těchto lidí (laiků - šarlatánů) jsou odbornými představiteli nazvány jako zištně podvodné a darebné. Tito odborníci, presidenti, jeden na moderní lékařství a druhý na vrcholnou politiku však vskutku nevědí, co říkají. "Nevědí, co činí". Neznajíce tajemství síly slova se proviňují vůči svému životu i proti přírodě.

Slovo šarlatán (podobně šaman, keltsky lieig lékař, léčitel, uzdravovatel) při vyslovení otevírá brány k svému původu v kráse a zdraví. Je-li však vyslovení naplněno nevědomostí, nevírou, působí rušivě a destruktivně. Kořenem slova je šarlat, což je krásná fialově růžová barva, jež proniká z nachu přírody. Příkladně prochvívá v jabloňových květech či vyzařuje z pokožky nemluvňat. Má-li se tento nach plně pozemsky projevit, jeví se jako purpur. Což je i barva roucha moudrých vládců. Fialová v tom však promlouvá ještě vyšší vibrací a hovoří o spolu zachvívání se se zákony všehomíra.

Pojďme ještě dál. Šar_lat je také forma. Nám blízká ruština má výraz pro kulový tvar - šar. Přičemž ono lat (podobně i "lát někomu") je šat, látka povrchu nebo i rázný zjevný projev. Kulový tvar v sobě nese dokonalou vyváženost do všech směrů a je-li ve středu onoho kulového tvaru zdroj formující síly k povrchu, rozhraní se vždy zformuje do kulového tvaru. Jeli však zdrojem oné síly příkladně lidské nitro, zvané duchovno, "povrch" má pak tvar více či méně dokonalého člověka.

Šarlatán vyjadřuje obraz osobního vyzařování člověka, což je dar mající pronikavou schopnost přivádět vše ve své blízkosti ke kráse a ke zdraví. Tvar tohoto záření obsahuje přirozenou léčivou sílu přírody barvy šarlatové a má pronikavou schopnost ladit organismy léčivými vlnami. Jednou z takových vln mohou být i léčiva živé přírody, různé bylinné či jiné extrakty a záření, které však nejsou odpojeny (odděleny) od mnohostranných sil přírody. To jsou ve skutečnosti ony dryáky.

Druidové (dávní léčitelé - též šamani) je hojně užívali. Druid je ale jen jiné slovo pro totéž, co šarlatán. Chrámem druidů byla síla posvátných stromů (dryád). Je nápadná podobnost slov druid, dryáda a dryák. Mimochodem, v azbuce písmeno Y zní jako U.

A jak člověk pozná ptáče podle jeho zpěvu, tak dryáda je jméno "písně" živých sil a bytostí přírody. Což jsou elfové bylin a stromů, gnómové, víly a mnoho dalších. Působí oním výrazem "dryáda".

Dryák je "léčivo" jež má ještě spojení s léčivou sílou přírody, se živým zářením příslušných bytostí, které je jasně "viděno" osobním zářením léčitele, ve vztahu k možnosti léčení daného organismu.

Šarlatán, šaman, druid jsou tedy vidoucí a omilostnění lidé k práci s jemnými tvořivými a zdravotvornými silami přírody. Pokud člověk toto slovo užívá a vyslovuje k jinému účelu, odlučuje se zákonitě od těchto sil přírody, jíž je pozemský člověk nedílnou součástí. A toto oddělení - obor myšlení - jej pak odděluje od proudů zdraví. Zůstává mu pak nikoli moc zdravého života, ale jen sílící ne_moc. Podobně jsou na tom pak ve většině i jím průmyslově vyráběné léky (farmaka).

Lubomír Drgáč

ooOOOoo

Kopírování textů těchto stránek není dovoleno.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky