Co jsou to daňové odpisy

Když těsně po revoluci začal jeden známý podnikat, tak mu jeho kamarád pomáhal na začátku s účetnictvím a setkal se zajímavým názorem. Tento nový podnikatel si totiž myslel, že cokoliv si nakoupí a pak dá v účetnictví do nákladů, tak že při daňovém přiznání mu všechny tyto výdaje stát zase vrátí. Daňové odpisy byly tedy v jeho očích peníze, které mu stát vrátí do haléře zpátky.

Tehdy to vypadalo legračně. Ale když jsem se se stejným názorem u někoho jiného setkala poměrně nedávno, tak jsem už zalapala po dechu. Najednou jsem si uvědomila, že tuto mylnou domněnku neměl nejspíše jen ten můj známý, ale že je to asi rozšířený názor více lidí.

Takže jak to tedy s daňovými odpisy je? Napíši o tom jen velmi jednoduše a spíše jak to funguje v principu. Ne přesně jak kdo daní či odepisuje.

Nejlépe to bude ukázat na příkladu OSVČ, bez zaměstnanců, dětí a vyživované osoby (manželky, manžela):

Podnikatel vydělá za rok 300 000 ,- (což není žádné terno, jak se dozvíme dále :-))

Během tohoto roku má výdaje s podnikáním 100 000,-.

Toto jsou jeho daňové odpisy. Tyto výdaje jsou například nákup papíru do tiskárny, nová tiskárna, toner, notebook, kancelářské potřeby a jiné drobné výdaje. Všechny však musí souviset s předmětem jeho podnikání. Nemůže si zde započítat například žehličku, když předmět jeho podnikání jsou grafické práce na PC.

Těchto 100 000,- při daňovém přiznání takzvaně odepíše z daní. Stanou se z nich daňové odpisy.

Čistý příjem mu tedy činí 200 000,-

A z tohoto čistého příjmu se počítá daň z příjmu, kterou musí zaplatit. V současné době je to 15%., při takovéto výši výdělku.

Základ daně je v tomto případě 30 000,-.

Stát dává každému občanovi takzvanou slevu na dani za poplatníka, která je pro každého člověka 24 840,-.

Tato sleva se odečte od základu daně, výsledná částka je nakonec daň z příjmů, kterou musí zaplatit, tedy 5 160,-.

ŽÁDNÉ PENÍZE MU ALE STÁT NEVRÁTÍ!

Pokud by měl podnikatel větší náklady na podnikání, tak se mu sníží základ daně a tím i výsledná daň z příjmů, kterou musí zaplatit. Proto si podnikatelé dávají hodně věcí do nákladů, takzvaně odepisují z daní. Ne proto, že jim to někdo vrátí, ale proto, že si snižují základ daně.

Peníze stejně musejí vydat, nikdy se jim nevrátí, jen nemají tak vysokou daň.

Z těch zbylých 200 000,-, které mu zbydou po tom, co nakoupil věci potřebné k provozu podnikání pak ještě ročně odvede cca 50 000,- na sociální a zdravotní pojištění. Tyto peníze se ale nesmějí započítat do nákladů na podnikání. Tedy je musí zaplatit a ještě i zdanit. Zůstane mu tedy nakonec 150 000,- čistého za rok. To je 12 500,- měsíčně. A pouze tyto peníze má k dispozici pro sebe - na splátku hypotéky, auta, na své jídlo, na opravy domu nebo bytu, na oblečení a všechno další, co každý člověk potřebuje k životu.

A teď si zkuste vypočítat, kolik zaplatí na daních někdo, kdo vydělá 500 000,- (nápověda - je to celých 35 160,-). Upozorňuji, že ten kdo vydělá 500 000,- ročně, platí mnohem více na sociálním a zdravotním pojištění, které se, jak jsem zmiňovala, nezapočítává do nákladů na podnikání, ale bere se jako čistý příjem, který se daní. A pak to stejně musí zaplatit. Má také vyšší výdaje na podnikání. Čistý měsíční příjem tedy v žádném případě není dvojnásobek, oproti podnikateli, co vydělá 300 000,-, jak by se mohlo zdát.

Toto je jenom velmi základní vysvětlení, co jsou daňové odpisy a proč si podnikatelé hodně věcí "dávají do nákladů". Představte si situaci, kdy tento náš podnikatel vydělává stejně jako ten v příkladu, má tedy nakonec 12 500,- měsíčně čistého, ale navíc živí dvě děti, manželku, splácí byt... A takových je většina. Není to tak jednoduché.


Pak je tu ještě jeden základní model, jak odepisovat z daní. A to jsou tzv. paušální výdaje. Tyto uplatňují podnikatelé, kteří mají jen velmi malé výdaje s podnikáním - což například nejsou obchodníci a prodejci, kteří mají naopak výdaje velké a neustále nakupují a prodávají.

Tyto paušální výdaje fungují tak, že si neodepisuji z daní skutečné výdaje s podnikáním, ale například 60% svého výdělku. Když vydělám 300 000,- a mám výdaje třeba jen 10 000,-, je pro mě výhodnější použít tzv. paušál. Do daňového základu se mi tedy nezapočítává 290 000,- ale jen 180 000,-. Z nich pak počítám 15% daň.

Pro různé skupiny živnostníků jsou procenta tyto:

- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

- 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Ale ať se daní jakkoliv, pravdou zůstává, že VŠECHNY výdaje spojené s podnikáním jsou jen a jen na podnikateli.

Stát nám žádné peníze opravdu nevrací...

Kopírování textů těchto stránek není dovoleno.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky