1. den
1. DEN, 31.5.2019
Vyjeli jsme krátce po šesté hodině ráno ze Slovácka. Rodiče nám mávali z okna své ložnice. Počasí bylo krásné, slunečné a bylo příjemné teplo. Nálada byla skvělá, ještě jsme ale moc nemohli uvěřit tomu, že skutečně jedeme. Také jsem nemohla uvěřit, že jsme všechny věci, které jsme měli připravené, opravdu naskládali do Betynky a ještě se tam vešli i my.
V Polsku jsme byli zhruba za dvě a půl hodiny. Cesta přes něj byla ze začátku dobrá, švihali jsme po dálnici, ale brzy se to pokazilo. V podstatě celá trasa, kterou jsme přes Polsko jeli, byla rozkopaná, byly zde dlouhé kolony a uzávěry. Sluníčko pražilo do auta a i s klimatizací jsme se pěkně propotili.
Abychom se vyhnuli Varšavě s jejími zácpami a dlouhými zdrženími, naplánovali jsme její objezd. Ten však vypadal dobře pouze na mapě. Objezd byl stejně rozkopaný a zasekaný jako předcházející trasa a když už jsme byli téměř na jeho konci, s již téměř dvouhodinovým zpožděním, policie uzavřela cestu a vše odkláněla jiným směrem - do Varšavy!
Chjo, ta byla zacpaná taky, takže v hned v Polsku jsme nabrali zpoždění asi 2,5 hodiny. To ale není všechno - v Litvě jsme zjistili, že je zde posunutý čas o hodinu dopředu oproti našemu letnímu času a očekávání (a informacím uvedeným na wikipedii), stejně jako ve všech zemích, kterými jsme projížděli do Norska (opět oproti informacím uvedeným na wikipedii), takže do vyhlédnutého kempu poblíž města Marijampole jsme přijeli v deset hodin večer místního času.
S ubytováním naštěstí nebyl problém - to jsme věděli dopředu. Přes facebook jsem se s majitelem domlouvala co a jak, a psal, že jsou tam 24 hodin denně, že brána se nezavírá a pokud přijedeme a na recepci nikdo nebude, ať se klidně ubytujeme sami.
Jeden pracovník tam ale byl. Evidentně neuměl anglicky, ale domluvili jsme se bez problémů - prostě jsme na ceníku ukázali, co chceme, on prstem do vzduchu napsal částku, kterou máme zaplatit, a bylo to. Platili jsme dohromady 16 euro.
Prostředí kempu bylo kouzelné. Při zpáteční cestě, pokud nám to bude vycházet, bychom před Polskem asi přespali zase tady. Pokud tedy nezměníme trasu. Téměř nikdo tu nebyl. Sociálky a kuchyňka byly krásné, čisté a vybavené. Tráva posečená, spousta bříz a jiných stromů, jezírko s čistou modrozelenou vodou.
Spalo se dobře v našem novém stanu (byla to první noc v něm), i když nám jako ukolébavku hrály ze dvou stran nějaké diskotéky. S nimi v hlasitosti soupeřily žáby z jezírka. I tak bylo dobře.
